Hydrologické údaje


Hlavním recipientem katastrálního území obce Tišice je vodní tok Labe, který protéká jihozápadní hranicí katastrálního území obce ve směru od jihovýchodu - na severozápad. Labe při průtoku katastrálním územím obce Tišice v úseku ř. km 854,155 - 846,766 protéká upraveným korytem. V celé své délce protéká Labe rovinatou zemědělsky využívanou krajinou. Od počátku 20. století bylo upravováno napřimováním toku průkopy meandrů, prohlubováním koryta a výstavbou jezů za účelem stabilizace podzemních vod, zásobování závlahovou vodou, ochranou před povodněmi a v neposlední řadě pro umožnění plavby velkých lodí s nosností nad 1000 tun.

Nejvyšších vodních stavů dosahuje Labe na jaře, což způsobuje tající sníh. V létě hladina klesá, přičemž dešťové srážky mohou v tomto období způsobit náhlé vzestupy hladiny. Po zbývající část roku je úroveň hladiny vyšší. Dlouhodobé kolísání hladiny dosahuje 7 až 8 m. Průměrný roční průtok vody ve stanici Kostelec nad Labem činí 104 m³/s.

Na horním toku zamrzá na 1,5 až 2 měsíce a na dolním toku na 2 až 3 měsíce. V mírných zimách nezamrzá vůbec.

Zástavba v obci Tišice je rovnoměrně rozmístěna. Obytné domy jsou však také postaveny v blízkosti vodního toku Labe. Inundační území je zde široké, vybřežování vody může způsobit velké povodňové škody na majetku občanů i obce. Při povodňových stavech dojde k zaplavení i místní chatové oblasti na pravém břehu Labe. V úseku před vstupem Labe do katastru obce může dojít ke vzniku ledových zátarasů a ledochodů, které zvyšuje pravděpodobnost vybřežení vod v jarním období.

Ke zvýšeným průtokům ve vodním toku Labe dochází vzhledem k velikosti a tvaru povodí a vzhledem k situování povodí (střední úsek toku), zejména při déltrvajících letních vydatných deštích v povodí Labe.


Košátecký potok

Povodí Košáteckého potoka je protáhlého tvaru, s plochou 218,3 km2, je odvodňované kromě samotného páteřního Košáteckého potoka ještě několika dalšími, dílčími vodními toky – Tišickým, Jelenickým, Střížovickým potokem a občasným tokem Hluboká. Povodí je ve své jižní polovině (od ústí do řeky Labe, zhruba po obec Košátky) součástí nížinné a rovinaté oblasti, typické pro polohy v rámci široké údolní nivy Labe.

Poněkud vyšší hustotou říční sítě se vyznačuje pouze jižní část povodí, zejména v pramenných oblastech Jelenického a Tišického potoka. Délka sítě vodních toků je zde uměle navýšena existencí otevřených melioračních kanálů, jež odvádějí přebytečnou vodu a determinují tak hydrologický režim místní zemědělské krajiny.

Na základě popsaných vodních toků Labe,  Košáteckého potoka a jeho přítoků, které ať už přímo nebo nepřímo ovlivňují případné povodňové stavy v obci Tišice, lze jednoznačně konstatovat největší nebezpečí vleklé povodně od řeky Labe a nebezpečí povodně z přívalových srážek jak od Košáteckého potoka, tak od jeho pojmenovaných nebo bezejmenných přítoků. Riziko povodní se v budoucnosti pravděpodobně ještě zvýší v důsledku globálních klimatických změn.